Toto srdce polské státnosti a duchovní kolébka země se pyšní bohatou historií spojenou se svatým Vojtěchem i korunovací prvního polského krále. Hnězdno láká na slavnou baziliku, středověké Hnězdenské dveře, interaktivní Královskou stezku i živé festivaly, které dávají dávným dějinám moderní rozměr.
S Hnězdnem je neodmyslitelně spjaté jméno svatého Vojtěcha z rodu Slavníkovců. Byl pražským biskupem a do Polska přicestoval na pozvání polského knížete Boleslava I. Chrabrého. Právě s jeho svolením odcestoval do pohanského Pruska šířit křesťanství, ale narazil na odpor a v roce 997 v Prusku zemřel mučednickou smrtí. Boleslav I. Chrabrý po Vojtěchově smrti jeho tělo vykoupil a nechal ho slavnostně pohřbít právě v Hnězdně. Tím město získalo mimořádný duchovní význam a stalo se poutním místem. Vojtěch byl už dva roky po své smrti, v roce 999, prohlášen za svatého, stal se patronem Polska i Čech a jeho kult se začal šířit do celého Polska i dalších částí Evropy.
Bazilika s poklady
Kroky turistů v Hnězdnu proto směřují především do Baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha v centru města. Ukrývá totiž dva poklady připomínající tohoto světce. Tím prvním je bohatě zdobená stříbrná schránka s ostatky sv. Vojtěcha, umístěná pod velkolepým barokním zlaceným baldachýnem uprostřed presbytáře baziliky.
Druhým pokladem jsou takzvané Hnězdenské dveře z konce 12. stol. Bronzové románské dveře jsou pokryty osmnácti reliéfy, které chronologicky vyprávějí o životě sv. Vojtěcha od narození až po jeho mučednickou smrt. Jsou unikátní tím, že zobrazují příběh jediného světce a někdy se označují za středověký komiks, srozumitelný všem generacím.
Korunovace krále
V roce 1000 bylo v rámci takzvaného Hnězdenského sjezdu založeno hnězdenské arcibiskupství a město se stalo centrem polského křesťanství. Rostoucí prestiž polského státu a Boleslavovy vojenské a diplomatické úspěchy vedly nakonec až ke korunovaci Boleslava I. Chrabrého na prvního polského krále v roce 1025. V roce 2025 tak Hnězdno slaví tisícileté výročí jeho korunovace.
Městem vede Královská stezka, značená bronzovými králíky (jde o slovní hříčku: král – králík). Připomíná pět králů, kteří byli v Hnězdně korunováni, a různé historické události a postavy spojené s městem. Když si do mobilu stáhnete aplikaci Hon na králíka (Królika GOń), můžete se vydat po jejich stopách a seznámit se tak zábavnou formou s mnoha zajímavými příběhy.
Originální artefakty
Ve sbírkách Muzea počátků polského státu najdete některé originální artefakty dokládající život v době založení města – například originál dubového valu kolem prvního hradu z roku 950. V muzeu si můžete na jednom místě prohlédnout i kopie předmětů spojených s polskou státností, třeba korunovační meč či korunovační klenoty, jejichž originály jsou jinak uloženy na různých místech v Polsku.
Královský nebo fantazie
Mezi nejznámější kulturní akce v Hnězdnu patří letní Královský festival umění, zakončený historickou rekonstrukcí královské korunovace. Milovníky fantazie sem každoročně v červenci láká Fantasmagoria, několikadenní festival zaměřený na fanoušky fantastiky, sci-fi, her a popkultury.
S Hnězdnem je neodmyslitelně spjaté jméno svatého Vojtěcha z rodu Slavníkovců. Byl pražským biskupem a do Polska přicestoval na pozvání polského knížete Boleslava I. Chrabrého. Právě s jeho svolením odcestoval do pohanského Pruska šířit křesťanství, ale narazil na odpor a v roce 997 v Prusku zemřel mučednickou smrtí. Boleslav I. Chrabrý po Vojtěchově smrti jeho tělo vykoupil a nechal ho slavnostně pohřbít právě v Hnězdně. Tím město získalo mimořádný duchovní význam a stalo se poutním místem. Vojtěch byl už dva roky po své smrti, v roce 999, prohlášen za svatého, stal se patronem Polska i Čech a jeho kult se začal šířit do celého Polska i dalších částí Evropy.
Bazilika s poklady
Kroky turistů v Hnězdnu proto směřují především do Baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha v centru města. Ukrývá totiž dva poklady připomínající tohoto světce. Tím prvním je bohatě zdobená stříbrná schránka s ostatky sv. Vojtěcha, umístěná pod velkolepým barokním zlaceným baldachýnem uprostřed presbytáře baziliky.
Druhým pokladem jsou takzvané Hnězdenské dveře z konce 12. stol. Bronzové románské dveře jsou pokryty osmnácti reliéfy, které chronologicky vyprávějí o životě sv. Vojtěcha od narození až po jeho mučednickou smrt. Jsou unikátní tím, že zobrazují příběh jediného světce a někdy se označují za středověký komiks, srozumitelný všem generacím.
Korunovace krále
V roce 1000 bylo v rámci takzvaného Hnězdenského sjezdu založeno hnězdenské arcibiskupství a město se stalo centrem polského křesťanství. Rostoucí prestiž polského státu a Boleslavovy vojenské a diplomatické úspěchy vedly nakonec až ke korunovaci Boleslava I. Chrabrého na prvního polského krále v roce 1025. V roce 2025 tak Hnězdno slaví tisícileté výročí jeho korunovace.
Městem vede Královská stezka, značená bronzovými králíky (jde o slovní hříčku: král – králík). Připomíná pět králů, kteří byli v Hnězdně korunováni, a různé historické události a postavy spojené s městem. Když si do mobilu stáhnete aplikaci Hon na králíka (Królika GOń), můžete se vydat po jejich stopách a seznámit se tak zábavnou formou s mnoha zajímavými příběhy.
Originální artefakty
Ve sbírkách Muzea počátků polského státu najdete některé originální artefakty dokládající život v době založení města – například originál dubového valu kolem prvního hradu z roku 950. V muzeu si můžete na jednom místě prohlédnout i kopie předmětů spojených s polskou státností, třeba korunovační meč či korunovační klenoty, jejichž originály jsou jinak uloženy na různých místech v Polsku.
Královský nebo fantazie
Mezi nejznámější kulturní akce v Hnězdnu patří letní Královský festival umění, zakončený historickou rekonstrukcí královské korunovace. Milovníky fantazie sem každoročně v červenci láká Fantasmagoria, několikadenní festival zaměřený na fanoušky fantastiky, sci-fi, her a popkultury.
