Bylo to možná trochu bláznovství, ale zámek si získal naše srdce

Podzim je v plném proudu, a to je doba, kdy při plánování výletů musíme být trochu opatrní. Pokud míříme na některou památku, může mít zavřeno. Řada hradů a zámků právě hodnotí uplynulou sezónu a připravuje se na další. Ne všechny památky ale mají za sebou běžný každodenní návštěvnický provoz. Třeba kvůli tomu, že nejdřív potřebují důkladnou rekonstrukci.

Velká část hradů a zámků patří státu nebo obcím, další mají soukromé vlastníky se zajištěným finančním zázemím. Najdeme ale i takové památky, které za sebou žádného movitého investora nemají a jsou tak odkázány na partu nadšenců, kteří si péči o historické dědictví vybrali za svůj koníček. Jednou z nich je zámek Čečovice na Plzeňsku. Dnes barokní zámek, jehož historie sahá až do první poloviny 14. století, za minulého režimu sloužil potřebám místního JZD a v roce 1990 vyhořel. Zdálo se, že jeho osud je zpečetěn. Kvůli narušené statice byl určen k demolici. 

S tím se nehodlali smířit členové Českého svazu ochránců památek, kteří v roce 1998 za symbolickou jednu korunu zámek odkoupili. Jak probíhá záchrana zámku, když jste odkázáni na velmi omezené finanční zdroje a památce se věnujete jen ve svém volném času vedle běžného zaměstnání a péče o rodinu? O tom jsme mluvili s Jiřím Šusem, předsedou Klubu Ladislava Lábka, který pod Český svaz ochránců památek spadá. U rozhovoru byla i jeho matka Miroslava Šusová – jedna z těch, kteří se před téměř třiceti lety o záchranu zámku zasadili.

Většina památek uzavřela sezónu a bilancuje. Váš zámek si na klasickou sezónu s každodenními návštěvníky ještě počká. Ohlížet se zpátky ale můžete. Jaká ta uplynulá sezona byla?
Pro nás jsou na zámku Čečovice každý rok cílem dvě věci – udělat další malý krůček v rekonstrukci zámku a uspořádat kulturní akce, které se návštěvníkům budou líbit a na které se budou rádi vracet. V obou těchto ohledech byl rok 2026 velmi úspěšný. Pokračovali jsme v pracích ve východním křídle zámku a položili jsme novou dřevěnou podlahu do již zrekonstruované místnosti.

Z kulturních akcí stojí za zmínku další ročník Barokní veselice na zámku Čečovice – historický den, který se koná vždy začátkem června ve spolupráci s projektem Západočeské baroko.

Vrcholem naší sezóny je pak tradičně koncem srpna Festival pro zámek Čečovice – víkend, kdy se konají koncerty, divadelní představení, výstava v barokní sýpce a prohlídky zámku. Letos jsme měli rekordní návštěvnost a máme velkou radost, že se nám daří zámek alespoň na několik dní v roce znovu naplnit životem.

Vy jako Český svaz ochránců památek, Klub Ladislava Lábka, jste zámek převzali před téměř 30 lety, v roce 1998. Co vás k tomu vedlo?
Členové Českého svazu ochránců památek, který vznikl v roce 1990, se rozhodli zachránit jednu památku a ze dvou kandidátů nakonec zvítězil vyhořelý zámek Čečovice. Bylo to tehdy možná trochu bláznovství, ale zámek si získal naše srdce. Věříme, že historie má hodnotu a že má smysl zachovat ji i pro další generace.

Co se za těch necelých třicet let na zámku změnilo?
Svaz převzal zámek ve velmi špatném stavu v roce 1998. Byl po požáru a určen k demolici. Nejprve proběhlo statické zajištění a zastřešení všech tří křídel zámku. Od té doby probíhá finančně náročná rekonstrukce. Obnovili jsme dvě místnosti ve východním křídle, osadili nová okna v části zámku a pořídili nová vrata.

Dnes, když se ohlížíme zpátky, nám to celé připadá neuvěřitelné – zámek, který byl kdysi odsouzen k demolici, se opravdu podařilo zvednout téměř z popela.

Záchrana zámku jde pomalu, tak, jak nám dovolují finanční možnosti, ale jde kupředu. Důležité je, že zámek dál nechátrá a krok za krokem se daří jeho obnova. Dnes, když se ohlížíme zpátky, nám to celé připadá neuvěřitelné – zámek, který byl kdysi odsouzen k demolici, se opravdu podařilo zvednout téměř z popela.

Dokážete srovnat svá očekávání před třiceti lety a současnost? V čem se očekávání naplnila, v čem ne? Co by vás před třiceti lety třeba vůbec nenapadlo, že se může stát?
Očekávání před třiceti lety bylo především zachránit zámek před zánikem. To obnášelo zajistit statiku a obnovit střechy. To se nám podařilo dokončit v roce 2013. Tehdy jsme asi ani nepřemýšleli nad tím, co všechno přijde potom. A co nás před třiceti lety určitě nenapadlo? Že jednou budeme na zámku muset umývat okna!

Umývat okna?
Přesně tak. Protože budeme mít nová.

Rekonstrukce dobovými metodami

Jaké to je dávat vlastními silami dohromady v podstatě ruinu, navíc s velmi omezeným finančním rozpočtem? 
Náš spolek má v současné době pouhých sedm členů. Nemáme žádného stálého sponzora a při obnově zámku jsme závislí především na dotacích od Plzeňského kraje, Ministerstva kultury ČR, MAS Radbuza, podpoře obce a pomoci našich přátel. Výtěžek z našich kulturních akcí putuje zpátky do zámku a slouží mimo jiné jako nezbytná spoluúčast při financování dotovaných projektů. Bez těchto prostředků bychom opravdu nemohli v obnově pokračovat.

Když se vydaří kulturní akce nebo když vidíme nově položenou podlahu, víme, že všechna ta práce má smysl. To je pro nás ta největší odměna.

Pro všechny z nás je to koníček – po práci přijdeme domů a místo odpočinku sepisujeme žádosti o dotace, plánujeme další rekonstrukce nebo připravujeme kulturní akce. O víkendech pak pořádáme brigády. Zároveň je ale zámek naší srdeční záležitostí. A když se vydaří kulturní akce nebo když vidíme nově položenou podlahu, víme, že všechna ta práce má smysl. To je pro nás ta největší odměna.

Na co musíte při rekonstrukci dávat pozor? Jedná se o památku a každý materiál proto musíte používat citlivě…
Veškeré své práce na obnově zámku konzultujeme s odborníky z Národního památkového ústavu v Plzni a vše tedy probíhá v souladu s požadavky památkové péče. Na zámku se bohužel nedochoval žádný původní inventář. Co ale návštěvníkům nabídnout můžeme, je pohled na poctivou řemeslnou práci. Snažíme se rekonstruovat vše tak, jak by to dělali naši předci, s využitím tradičních materiálů a postupů všude tam, kde je to možné.

Bez nadšení to nejde

Co kdyby se objevil investor, který by chtěl zámek koupit a opravit? Souhlasili byste?
Pokud by se objevil investor, který by nám finančně pomohl, bylo by to úžasné. Ale pokud by chtěl někdo zámek koupit a my bychom už nemohli být součástí jeho dalšího příběhu, pak bychom ho určitě neprodali. Strávili jsme na něm velký kus života a dali mu tolik, že už si neumíme představit, že bychom ho jednou měli opustit.

Pořád máte stejné nadšení jako před třiceti lety?
Vybrat si za koníček rekonstrukci zámku – to se bez nadšení snad ani nedá. Někdy je to opravdu dřina, někdy se člověk musí přemlouvat, aby jel posekat nádvoří nebo dodělal vyúčtování dotací. Ale zámek a lidé, které jsme díky němu poznali, nám to všechno vracejí. A stejně jako před třiceti lety nám to pořád dává velký smysl.

Zámek už pro nás dávno není jen historickou památkou. Je to místo, kde jsme strávili velkou část života, poznali spoustu skvělých lidí a zažili mnoho nezapomenutelných okamžiků.

Kdy ohledně zámku cítíte opravdovou radost?
Největší radost nám dává, když vidíme, že zámek „žije“, především při našich kulturních akcích. Když návštěvníci při prohlídkách vidí, co se nám již podařilo udělat, a sdílejí s námi radost z každého pokroku, je to nádherný pocit. Zámek už pro nás dávno není jen historickou památkou. Je to místo, kde jsme strávili velkou část života, poznali spoustu skvělých lidí a zažili mnoho nezapomenutelných okamžiků.

Kolik svého času čečovickému zámku věnujete? Jak se záchrana památky kloubí s prací, rodinou…?
Zámek nám zabere spoustu času a energie. Většina z nás je navíc stále pracovně aktivních a kromě zámku máme samozřejmě také své rodiny, zájmy a další povinnosti.

Zámek se pro veřejnost otevírá dvakrát v roce, ale práce kolem něj probíhají prakticky celoročně. Podle potřeby pořádáme brigády, připravujeme zámek na kulturní akce a pokračujeme v pracích, které zvládneme vlastními silami, aniž bychom museli najímat firmu. Letos to bylo například natírání oken.

A pak je tu samozřejmě spousta práce, kterou návštěvníci vůbec nevidí – příprava projektů, žádosti o dotace, jejich vyúčtování nebo organizace kulturních akcí. Skloubit to všechno s prací a osobním životem není vždy jednoduché, ale zatím se nám to daří.

Naučí zámek radovat se z maličkostí?
To nás zámek naučil dokonale! Když se pustíte do záchrany takové ruiny, rychle pochopíte, že nemůžete čekat na jeden velký okamžik, kdy bude všechno hotové. Musíte mít radost z každého malého kroku. Z nových oken, opravených dveří, položené podlahy. A když se pak ohlédneme za tím, co se nám za ty roky podařilo, zjistíme, že právě z těch drobných úspěchů se postupně skládá záchrana celého zámku.

Co byste potřebovali, co by vám usnadnilo práci?
Především více finančních prostředků. Jak jsme říkali, jsme závislí na dotacích, příspěvcích našich podporovatelů a výtěžku z kulturních akcí. Pokud bychom měli více financí, mohla by rekonstrukce zámku pokračovat rychleji. A samozřejmě bychom si přáli i více návštěvníků. Každý, kdo přijede na některou z našich akcí, nás totiž nejen potěší svou návštěvou, ale zároveň pomůže zachránit další kousek zámku.

Zima na zámku

Kdy se zámek otevírá veřejnosti? A co mohou návštěvníci vidět?
Zámek se otevírá při našich kulturních akcích – v červnu při Barokní veselici na zámku Čečovice a v srpnu při Festivalu pro zámek Čečovice. Výjimečně umožňujeme také individuální prohlídky skupinám, pokud nám to časové možnosti dovolí. Nikdo z nás totiž přímo v Čečovicích nebydlí, všichni dojíždíme z Plzně. Součástí kulturních akcí jsou také komentované prohlídky zámku, takže pravidelní návštěvníci mohou rok co rok sledovat, jak jeho obnova postupuje.

Co je za organizaci Český svaz ochránců památek, a konkrétně Klub Ladislava Lábka?
Klub Ladislava Lábka v Plzni je 2. základní organizací Českého svazu ochránců památek a je zájmovým sdružením, které spojuje lidi se zájmem o historii, památky a kulturu. Do svého názvu si dalo jméno významného českého vlastivědce a plzeňského rodáka Ladislava Lábka (1882–1970), zakladatele Národopisného muzea v Plzni, na jehož odkaz se snaží navazovat. Záchrana a obnova zámku Čečovice je pro klub hlavní činností.

Jak vypadá zima na zámku?
Na podzim zámek uklidíme a zazimujeme, pak během zimy jezdíme pravidelně kontrolovat, zda je vše v pořádku. Bohužel přes zimu nemůžeme na zámek pozvat návštěvníky, ale to neznamená, že bychom přes zimu zaháleli. Pravidelně totiž pořádáme Country bál pro zámek Čečovice v Lidovém domě ve Staňkově. I tuto zimu tak bude příležitost podpořit obnovu zámku – 30. ledna 2027 se na vás budeme těšit na country bále ve Staňkově!

Jaké máte plány na příští rok?
V roce 2027 budeme pokračovat v rekonstrukci východního křídla zámku. V chodbě mezi oběma již zrekonstruovanými místnostmi chceme obnovit štukové zrcadlo a římsy. Jako vždy ale bude záležet především na tom, kolik finančních prostředků se nám podaří získat.

Přestože zatím nemůžeme nabídnout klasický návštěvnický provoz, pro nás zámek žije už dnes – při každé kulturní akci, každé brigádě a každém setkání s lidmi, kteří nám fandí.

Kolik práce máte ještě před sebou?
Vzhledem k situaci v jižním křídle, kde stále chybějí stropy i podlahy, je to běh na dlouhou trať. Nedokážeme odhadnout, kdy se podaří zámek kompletně obnovit. A jestli se toho vůbec naše generace dočká. Naším cílem je ale postupně vracet zámku jeho podobu a smysluplné využití. A přestože zatím nemůžeme nabídnout klasický návštěvnický provoz, pro nás zámek žije už dnes – při každé kulturní akci, každé brigádě a každém setkání s lidmi, kteří nám fandí.

Co návštěvníkům nabízí okolí zámku? Proč právě k němu vyrazit na výlet?
Vlakem lze přijet do Staňkova nebo Holýšova a odtud se vydat příjemnou procházkou nebo na projížďkou na kole západočeskou krajinou až do Čečovic. V Holýšově lze navštívit Dům dějin Holýšovska, nedaleko Čečovic stojí barokní kostel sv. Barbory u Všekar a v dojezdové vzdálenosti je i historické město Horšovský Týn s krásným státním hradem a zámkem.

Přímo v Čečovicích stojí mimořádně cenný gotický kostel sv. Mikuláše, který rozhodně stojí za návštěvu. A pokud si výlet naplánujete na některou z našich kulturních akcí, můžete se podívat i do samotného zámku a na vlastní oči vidět, jak se postupně vrací k životu.