Když se řekne Madagaskar, mnohým se vybaví animovaní lemuři tančící v rytmu písničky „Já tak rád trsám, trsám…“. Ale jaký je Madagaskar ve skutečnosti? Daleko od filmových pláten leží Nosy Be – ostrov, kde se tropická příroda snoubí s vůní ylang-ylangu, lemuří skoky s tradicemi místních Malgašů a exotická krása s drsnou realitou každodenního života.
Madagaskar získal svůj název ze starého arabského výrazu pro „zelený ostrov“, což ho skvěle vystihuje. Obklopen tyrkysovými vodami Indického oceánu je oblíbeným cílem cestovatelů hledajících exotiku, ale i místem, kde lze poznat drsnou realitu života v jedné z nejchudších zemí světa. Už při příjezdu nás ohromí pronikavý koncert cikád a tento všudypřítomný zvuk se stane neodmyslitelným doprovodem našeho pobytu.
Psali jsme: | ||
Ostrov plný kontrastů
Při pohledu na okolní krajinu nás však okamžitě pohltí fascinující scenérie – svěže zelené kopce, rozlehlé plantáže ylang-ylangu a vanilky, divoká džungle i bílé písečné pláže. Madagaskar je místo plné kontrastů – dechberoucí přírody, fascinující kultury, ale i tvrdé reality každodenního boje o přežití.
Na ostrově Nosy Be žijí Malgaši, původní obyvatelé Madagaskaru, jejichž kultura je pevně spjatá s přírodou. Věří v animismus, v existenci duší a duchovních bytostí, a proto vnímají stromy, řeky nebo dokonce i krokodýly jako obydlí duchů předků a nadpřirozených sil. Příroda pro ně není jen prostředím k životu, ale také posvátným místem plným tradic a rituálů.
Žvýkání větvičekLidé zde nosí v rukou svazky větviček, jejichž listí si vkládají do úst a žvýkají. Jedná se o rostlinu zvanou khat. Místní obyvatelé ji užívají pro její povzbuzující účinky, které zvyšují bdělost, potlačují únavu a snižují chuť k jídlu. Pěstování khatu má však i své stinné stránky. Někteří Malgaši vypalují části pralesa, aby získali půdu pro jeho pěstování, jelikož prodej khatu je pro ně výnosnější než tradiční zemědělství. |
Život tu není jednoduchý. Většina obyvatel žije pod hranicí chudoby. Obydlí tvoří chatky z vlnitého plechu či dřeva, prašné cesty, bosé děti pobíhají kolem. Přístup k pitné vodě je pro většinu z nich luxusem a žádný sociální systém tu neexistuje. Většina Malgašů z ostrova nikdy nevycestuje. Ne proto, že by nechtěli, ale získat povolení je pro ně téměř nemožné.
Chceš ženu? Daruj zebu!
Při procházení rušnými ulicemi měst se necítím nijak ohrožená – naopak, panuje tu živá, až chaotická atmosféra. Mezi troubícími motorkami a kličkujícími tuk-tuky se proplétají chodci, pouliční prodavači nabízejí své zboží a sem tam projede povoz tažený zebu. Tohle místní plemeno skotu tu hraje zásadní roli. Využívá se nejen jako tažné zvíře, ale i jako cenný zdroj masa. Zebu má také důležité místo v kultuře a tradicích. Pokud chce muž požádat ženu o ruku, musí její rodině darovat alespoň jednoho zebu, což je symbol prosperity a zajištění.
Psali jsme: | ||
Všímám si, že zápěstí místních obyvatel zdobí podobné stříbrné náramky. Jazykem místních Vango Vango. Historie tohoto šperku sahá až do období otroctví na Madagaskaru. Původně šlo o uzavřenou kovovou manžetu, která byla používána ke spoutání otroků během noci. Po zrušení otroctví v roce 1896 si mnozí tuto manžetu ponechali, ustřihli ji a přetvořili na otevřený náramek, jenž se stal symbolem jejich emancipace a svobody. V současnosti se nosí v celé zemi a je považován za posvátný talisman. Můžete si ho také odvézt jako jeden ze suvenýrů.
Žádný banán, žádný lemur
A nebyl by to Madagaskar, kdybych se nepodívala za lemury. Proto vyrážím na Nosy Komba, malý sopečný ostrov přezdívaný „Ostrov lemurů“. Je to jedno z mála míst, kde lze tyto fascinující primáty pozorovat v relativně přirozeném prostředí. Průvodce nás vede stezkou džunglí a zastavuje u mohutného stromu, kde zahlédl pohyb ve větvích. Podává mi do ruky malý kousek banánu a naznačuje, ať zůstanu klidně stát. Hlasitě volá „Maky, maky!“ – tradiční malgašské zvolání používané k přivolání lemurů.
Chvíli se zdá, že se nic neděje, ale pak se mezi větvemi objeví pohyblivý stín. Lemur váhavě sestupuje níž. Seskočí na mé rameno s neuvěřitelnou lehkostí a jistotou, jako by na něj patřil odjakživa. Opatrně mi olizuje banán z ruky. Jakmile ale dojí poslední sousto, je pryč. Žádný banán, žádný lemur.
S těmito neobyčejnými tvory se setkám i v Lemuria Landu na ostrově Nosy Be, kde se nachází záchranné centrum pro lemury a další endemická zvířata Madagaskaru. Je fascinující sledovat jejich pohyby – jsou hbití, obratní a neustále mizí a zase se objevují. Lemuři jsou skutečně symbolem Madagaskaru, je jejich jediným domovem a dodnes zde žije přes 110 druhů a poddruhů těchto primátů. Přestože se stal jakýmsi ikonickým „maskotem“ Madagaskaru, ve volné přírodě jeho populace rapidně klesá.
Až zase ucítím tu vůni...Některé cesty člověk neprochází jen nohama, ale i srdcem. Jsou místa, která vás jen okouzlí svou krásou, ale pak jsou taková, která se vám vryjí pod kůži a změní váš pohled na svět. Nosy Be je právě tím druhým. Jeho kouzlo nespočívá jen v tyrkysových vodách a pohupujících se palmách, ale v atmosféře, která vás obklopí, v příbězích, které slyšíte, a v lidech, kteří se usmívají a sdílejí s vámi kousek svého života. Až někdy znovu ucítím vůni ylang-ylangu, možná na okamžik zavřu oči a uslyším ten neutichající koncert cikád, ucítím teplo tropického slunce a před očima se mi znovu objeví lemur pohybující se mezi větvemi. A pak si vzpomenu na ostrov, na místo, které mě naučilo dívat se na svět jinýma očima. |
Přes ostrov Nosy Komba pokračujeme dál, do parku Lokobe na ostrově Nosy Be. Už od prvních kroků mě pohlcuje atmosféra hustého tropického lesa, kde se z každého kouta ozývá šustění listí a vzdálené skřeky ptáků. Průvodce jde pomalu v čele naší skupiny a zkušeným okem pročesává okolí. Náhle se zastaví a s úsměvem nám ukazuje drobného tvora na listu – jednoho z nejmenších chameleonů na světě, brookesia minima. Tento nenápadný mistr maskování, sotva několikacentimetrový, vypadá spíš jako uschlá větvička než živý tvor. Připadá mi to jako malý zázrak přírody.
Ve vesnici se pak s chameleony setkávám znovu, Malgaši k nim chovají určitý respekt a považují je za symbol smůly, a to kvůli jejich vzhledu a schopnosti měnit barvu. Tato proměnlivost je vnímána jako znak nedůvěry.
Omamný ylang-ylang
Nosy Be, často nazývaný „Voňavý ostrov“, je skutečným rájem pro milovníky exotických vůní. Návštěva destilérie ylang-ylang nabízí jedinečný pohled do tradičních metod zpracování a hlubší pochopení významu této rostliny pro místní kulturu a ekonomiku. Ylang-ylang je tropický strom pocházející z jihovýchodní Asie, jehož květy jsou ceněny pro silnou omamnou vůni.
Psali jsme:Vydejte se do Hnězdna! Pohodlně přímým spojem Baltic express | ||
Na Nosy Be se ylang-ylang pěstuje na rozsáhlých plantážích. Z nádherných výrazných květů se získává esenciální olej, vysoce ceněný v parfumerii pro svou bohatou a exotickou vůni. Je jednou z klíčových složek ikonického parfému Chanel No. 5. Kromě toho má olej ylang-ylang také terapeutické využití, pomáhá zmírňovat stres, snižovat krevní tlak a podporovat pocit pohody. A rovněž je vyhledávaným afrodiziakem.
Po návštěvě palírny se rozhodnu vyrazit na jeden z nejkrásnějších vrcholů ostrova, Mont Passot. Tento 329 metrů vysoký kopec je zároveň nejvyšším bodem Nosy Be. Když dorazím na vrchol, pohled mě naprosto uchvátí. Před mýma očima se otevírá panoramatický výhled na celý ostrov, okolní moře a sousední ostrovy. Krásně jsou vidět i posvátná kráterová jezera, která jsou považována za důležitá nejen z přírodního, ale i kulturního hlediska. Místní obyvatelé zde dodržují přísná tabu, známá jako „fády“, a koupání v těchto jezerech je zakázáno.
Dávám si chvíli na to, abych se v tichu soustředila na krásu, která mě obklopuje. Tady, na tomto posvátném místě, se místní obyvatelé pravidelně scházejí k tradičním rituálům a oslavám na počest předků a přírody. Je to ideální místo, kde si můžete odpočinout, načerpat nové síly a vychutnat si jeden z nejlepších výhledů.
Text a foto: Kateřina Konvalinová
IG: svet_v_klobouku
Autor: redakce
Datum publikace:
