Ve vesmírném výzkumu Češi rozhodně nejsou malými hráči. Přesvědčí vás o tom putovní výstava Česká cesta do vesmíru, kterou připravila Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a Správou železnic. Přináší poutavý pohled na více než století českého přínosu kosmonautice. Aktuálně ji zhlédnete na nádraží Brno – Královo pole a v průběhu příštích měsíců zamíří i na jiná místa.

Výstava Česká cesta do vesmíru představuje poutavé století české kosmonautiky. (Foto: Petr Ryp)
vystava

První československá družice MAGION 1, cesta Vladimíra Remka i aktuální ambiciózní vesmírné projekty českých firem a institucí. S tím vším se seznámíte na sestavě panelů, které na brněnském královopolském nádraží budou k vidění do 26. listopadu, odkud následně zamíří na hlavní nádraží v Karviné.

Psali jsme:

Ozubená kola Technotrasy jedou na plné obrátky

Nově otevřený Rodný dům Antonína Dvořáka potěší (nejen) všechny hračičky

Nahlédněte do života Pabla Picassa. Přijeďte vlakem

Ačkoli si v oblasti vesmírného výzkumu nejčastěji vybavíme jména jako NASA, SpaceX či Roskosmos, česká kosmonautika se rozhodně nedrží vzadu. Ostatně vždyť právě v České republice sídlí Agentura Evropské unie pro kosmický program EUSPA. Výstava Česká cesta do vesmíru představí rakety, které ve 30. letech 20. století konstruoval Ludvík Očenášek. Dosahovaly výšek v řádu kilometrů. O pár desetiletí později položil právník Vladimír Mandl základy kosmického práva a Frank Malina spoluzaložil Jet Propulsion Laboratory — dnešní srdce mnoha misí NASA. Na těchto základech se staví dodnes.

Výstavu slavnostně ve středu 29. října otevřeli (zleva) ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek, ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu dopravy Václav Kobera, starostka městské části Brno Královo Pole Andrea Pazderová a oblastní ředitel Správy železnic, oblastní ředitelství Brno Libor Tkáč. (Foto: Petr Ryp)
vernisaz

Psali jsme:

Nezapomeňte na místenky! Vánoční cestování vlaky Českých drah

Nejlevnější jízdenka vždy na dosah ruky v aplikaci Můj vlak

Proměňte ČD Body v jedinečné zážitky

Bude mít Vladimír Remek následovníka?

V březnu 1978 se Vladimír Remek stal prvním člověkem mimo USA a SSSR, který se vydal do vesmíru. Zúčastnil se experimentů v oblasti biologie, fyziologie i technologie. Jeho let nebyl jen symbolický — přinesl konkrétní vědecké výsledky. Jen o pár měsíců později se zrodila první československá družice MAGION 1, která obíhala Zemi přes dva roky.

Vedle Vladimíra Remka se s Českem pojí i jména jako Eugene Cernan, poslední člověk na Měsíci, či Andrew Feustel, který vynesl do kosmu nejen figurku Krtečka, ale i Nerudovy Písně kosmické. A kdo ví — možná už brzy se k nim přidá i Aleš Svoboda, vybraný mezi rezervní astronauty ESA.

Od Top Gunu k ISS. Český astronaut Aleš Svoboda o cestě ke hvězdám

Český vojenský pilot a astronaut Evropské kosmické agentury Aleš Svoboda s námi mluvil o tom, jak vypadá výcvik do vesmíru a jak náročné je skloubit rodinu s kariérou, která nezná pevnou pracovní dobu. 

Astronaut a vojenský letecký pilot. To jsou vysněná povolání. Byl to váš sen už od dětství?
Určitě jsem chtěl dělat něco atraktivního a akčního. Pro děti ve školce jsou tahle povolání celkem „cool“. V televizi tenkrát dávali filmy jako Top Gun nebo Železný orel. Měli jsme i knížky o letadlech a vesmíru. Ale že bych si jednoho dne řekl „tak budu astronaut“, to úplně ne. Měl jsem i období, kdy jsem chtěl být programátor, a po Naganu zase hokejista.

Jak probíhá výcvik k vesmírné misi?
Nejdřív se absolvuje základní výcvik. Když jste pak přiřazeni ke konkrétnímu letu, následuje specializovaná příprava právě na něj. Během základního výcviku se učíme věci společné pro orbitální mise. Program trvá šest měsíců a je rozdělený do navazujících bloků. Loni jsme absolvovali první, teď proběhl druhý a na jaře příštího roku nás čeká třetí. Učí se teorie i praxe. Z těch praktických částí jsme byli třeba týden ve Francii, kde má základnu letadlo Zero-G. To se používá k výcviku pohybu ve stavu beztíže, což jsme trénovali několik hodin.

Co dalšího pro vás bylo zajímavé?
Byli jsme také u Baltského moře na severu Německa, kde probíhal výcvik přežití na moři – soubor záchranných technik, které se učí lidé pracující na vrtných plošinách. Součástí byl i hasičský výcvik. Lezli jsme bludištěm ve tmě a kouři. Pak jsme měli zajímavý kurz fotografování a práce s videotechnikou. Týden jsme se učili základy se stejným vybavením, jaké je na mezinárodní vesmírné stanici, protože se tam během mise pořizuje hodně foto i video materiálů.

Jak zvládá rodina vaši časovou vytíženost?
Náročné to určitě je. Je to životní styl, který klade na rodinu velké nároky. Jsem často pryč. A i když nejsem na výcviku, pracuji v týmu, který má momentálně na starosti zavádění nových letadel F-35. Máme spoustu pracovních jednání, takže to není standardní život od sedmi do tří. Často je to improvizace a něco dlouhodobě plánovat není jednoduché.

Jste tatínek tří dětí. Máte od nich za úkol vzít do vesmíru nějakého plyšáka?
Starší syn měl období, kdy se mě pořád ptal, kdy už konečně poletím do vesmíru. Chtěl, abych mu odtamtud přivezl autíčko. Tak uvidíme, kdy ho přivezu. Doufám, že za dva a půl roku se to povede.

Brno, Děčín, Klatovy nebo Slaný

Nejde o náhodný výběr měst, ale o místa, kde se dnes vyrábějí komponenty pro evropské rakety, vědecké přístroje na sondy či technologické prvky Mezinárodní kosmické stanice. Firmy jako Frentech Aerospace, SAB Aerospace či CSRC dodávají techniku, která létá ke Slunci i na Měsíc. Projekt AMBIC slibuje zcela novou úroveň monitoringu Země z oběžné dráhy — s rozlišením až pět metrů. Naopak miniaturní satelity typu VZLUsat dokazují, že i na několik desítek centimetrů velké družici lze umístit pokročilé vědecké přístroje. Ač malé, tyto projekty nesou zásadní strategický i vědecký význam.

Česká cesta do vesmíru přivítala první návštěvníky. (Foto: Petr Ryp)
vystava2

Vesmírné technologie se promítají do našich běžných životů

Výstavu „adoptovala“ Správa železnic, která ji postupně umístí na pět nádraží. Proto je jeden panel věnovaný právě jí. Správa železnic využívá satelitní technologie k monitoringu tratí, plánování staveb i zvyšování bezpečnosti provozu. Pomocí radarové interferometrie InSAR ze satelitů Sentinel-1 sleduje milimetrové posuny terénu a konstrukcí a dokáže včas odhalit nestabilní násypy, mosty či tunely. Snímky Sentinel-2 se uplatňují v projektu „Stromy na železnici“, který vyhodnocuje zdravotní stav porostů podél tratí a ve spojení s meteorologickými daty upozorňuje na riziko pádu stromů během nepříznivého počasí. Při přípravě vysokorychlostních tratí družicová data pomáhají projektantům identifikovat problematická území se sesuvy či nestabilním podložím. Správa železnic rovněž testuje využití navigačních systémů Galileo a GPS pro přesné určování polohy vlaků v rámci zabezpečovače ETCS, což může nahradit nákladné kolejové senzory. Satelitní data se používají i pro lokální předpověď extrémního počasí na jednotlivých úsecích tratí. Výsledkem je bezpečnější, chytřejší a technologicky vyspělejší železniční síť jako součást evropské dopravní infrastruktury.

 

Výstava nezapomíná ani na mladé. Mise Zero-G, během níž čeští studenti zažili stav beztíže v letadle Airbus A310, je symbolem nové generace vědců. Právě nadšení a zvídavost mladých lidí jsou palivem pro budoucí výpravy. „Výstava není jen dokumentací úspěchů. Je především výzvou. Výzvou k objevování, učení a spolupráci. Ukazuje, že i malá země může mít velké sny — a že cesta ke hvězdám začíná často doma, ve škole, v laboratoři… nebo na hvězdárně,“ shrnuje za autorský tým ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. Vedle něj se na výstavě podíleli Tereza Kubicová z Ministerstva dopravy, Dušan Majer ze serveru kosmonautix.cz a Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně. Graficky zpracoval Tomáš Starosta, produkci zajistila Veronika Slámová.

Kdy a kde výstavu uvidíte:

  • Brno–Královo Pole — 24. 10. 2025 – 26. 11. 2025
  • Karviná, hlavní nádraží — 27. 11. 2025 – 7. 01. 2026
  • České Budějovice, hlavní nádraží — 8. 1. 2026 – 25. 2. 2026
  • Hradec Králové, hlavní nádraží — 26. 2. 2026 – 8. 4. 2026
  • Ostrava, hlavní nádraží — 8. 4. 2026 – 1. 6. 2026

 

Text: Jiří Dušek, Františka Haisl Vidnerová, Daniel Mrázek