Ve vesmírném výzkumu Češi rozhodně nejsou malými hráči. Přesvědčí vás o tom putovní výstava Česká cesta do vesmíru, kterou připravila Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a Správou železnic. Přináší poutavý pohled na více než století českého přínosu kosmonautice. Aktuálně ji zhlédnete na nádraží Brno – Královo pole a v průběhu příštích měsíců zamíří i na jiná místa.
První československá družice MAGION 1, cesta Vladimíra Remka i aktuální ambiciózní vesmírné projekty českých firem a institucí. S tím vším se seznámíte na sestavě panelů, které na brněnském královopolském nádraží budou k vidění do 26. listopadu, odkud následně zamíří na hlavní nádraží v Karviné.
Psali jsme:Ozubená kola Technotrasy jedou na plné obrátky Nově otevřený Rodný dům Antonína Dvořáka potěší (nejen) všechny hračičky |
Ačkoli si v oblasti vesmírného výzkumu nejčastěji vybavíme jména jako NASA, SpaceX či Roskosmos, česká kosmonautika se rozhodně nedrží vzadu. Ostatně vždyť právě v České republice sídlí Agentura Evropské unie pro kosmický program EUSPA. Výstava Česká cesta do vesmíru představí rakety, které ve 30. letech 20. století konstruoval Ludvík Očenášek. Dosahovaly výšek v řádu kilometrů. O pár desetiletí později položil právník Vladimír Mandl základy kosmického práva a Frank Malina spoluzaložil Jet Propulsion Laboratory — dnešní srdce mnoha misí NASA. Na těchto základech se staví dodnes.
Psali jsme:Nezapomeňte na místenky! Vánoční cestování vlaky Českých drah |
Bude mít Vladimír Remek následovníka?
V březnu 1978 se Vladimír Remek stal prvním člověkem mimo USA a SSSR, který se vydal do vesmíru. Zúčastnil se experimentů v oblasti biologie, fyziologie i technologie. Jeho let nebyl jen symbolický — přinesl konkrétní vědecké výsledky. Jen o pár měsíců později se zrodila první československá družice MAGION 1, která obíhala Zemi přes dva roky.
Vedle Vladimíra Remka se s Českem pojí i jména jako Eugene Cernan, poslední člověk na Měsíci, či Andrew Feustel, který vynesl do kosmu nejen figurku Krtečka, ale i Nerudovy Písně kosmické. A kdo ví — možná už brzy se k nim přidá i Aleš Svoboda, vybraný mezi rezervní astronauty ESA.
Od Top Gunu k ISS. Český astronaut Aleš Svoboda o cestě ke hvězdámČeský vojenský pilot a astronaut Evropské kosmické agentury Aleš Svoboda s námi mluvil o tom, jak vypadá výcvik do vesmíru a jak náročné je skloubit rodinu s kariérou, která nezná pevnou pracovní dobu. Astronaut a vojenský letecký pilot. To jsou vysněná povolání. Byl to váš sen už od dětství? Jak probíhá výcvik k vesmírné misi? Co dalšího pro vás bylo zajímavé? Jak zvládá rodina vaši časovou vytíženost? Jste tatínek tří dětí. Máte od nich za úkol vzít do vesmíru nějakého plyšáka? |
Brno, Děčín, Klatovy nebo Slaný
Nejde o náhodný výběr měst, ale o místa, kde se dnes vyrábějí komponenty pro evropské rakety, vědecké přístroje na sondy či technologické prvky Mezinárodní kosmické stanice. Firmy jako Frentech Aerospace, SAB Aerospace či CSRC dodávají techniku, která létá ke Slunci i na Měsíc. Projekt AMBIC slibuje zcela novou úroveň monitoringu Země z oběžné dráhy — s rozlišením až pět metrů. Naopak miniaturní satelity typu VZLUsat dokazují, že i na několik desítek centimetrů velké družici lze umístit pokročilé vědecké přístroje. Ač malé, tyto projekty nesou zásadní strategický i vědecký význam.
Vesmírné technologie se promítají do našich běžných životůVýstavu „adoptovala“ Správa železnic, která ji postupně umístí na pět nádraží. Proto je jeden panel věnovaný právě jí. Správa železnic využívá satelitní technologie k monitoringu tratí, plánování staveb i zvyšování bezpečnosti provozu. Pomocí radarové interferometrie InSAR ze satelitů Sentinel-1 sleduje milimetrové posuny terénu a konstrukcí a dokáže včas odhalit nestabilní násypy, mosty či tunely. Snímky Sentinel-2 se uplatňují v projektu „Stromy na železnici“, který vyhodnocuje zdravotní stav porostů podél tratí a ve spojení s meteorologickými daty upozorňuje na riziko pádu stromů během nepříznivého počasí. Při přípravě vysokorychlostních tratí družicová data pomáhají projektantům identifikovat problematická území se sesuvy či nestabilním podložím. Správa železnic rovněž testuje využití navigačních systémů Galileo a GPS pro přesné určování polohy vlaků v rámci zabezpečovače ETCS, což může nahradit nákladné kolejové senzory. Satelitní data se používají i pro lokální předpověď extrémního počasí na jednotlivých úsecích tratí. Výsledkem je bezpečnější, chytřejší a technologicky vyspělejší železniční síť jako součást evropské dopravní infrastruktury. |
Výstava nezapomíná ani na mladé. Mise Zero-G, během níž čeští studenti zažili stav beztíže v letadle Airbus A310, je symbolem nové generace vědců. Právě nadšení a zvídavost mladých lidí jsou palivem pro budoucí výpravy. „Výstava není jen dokumentací úspěchů. Je především výzvou. Výzvou k objevování, učení a spolupráci. Ukazuje, že i malá země může mít velké sny — a že cesta ke hvězdám začíná často doma, ve škole, v laboratoři… nebo na hvězdárně,“ shrnuje za autorský tým ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. Vedle něj se na výstavě podíleli Tereza Kubicová z Ministerstva dopravy, Dušan Majer ze serveru kosmonautix.cz a Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně. Graficky zpracoval Tomáš Starosta, produkci zajistila Veronika Slámová.
Kdy a kde výstavu uvidíte:
|
Text: Jiří Dušek, Františka Haisl Vidnerová, Daniel Mrázek
Autor: redakce
Datum publikace:
