Pojďme se vydat naučnou stezkou s názvem Cesta husitských hejtmanů, která spojuje památná místa spjatá s bouřlivými dějinami 15. století. Projdeme kolem soch slavných vojevůdců, zříceniny hradu Sion i tvrze v Malešově, a nakonec se nám otevře panorama historického centra Kutné Hory.

Zřícenina hradu Sion
Zřícenina hradu Sion

Městys Malešov leží asi šest kilometrů jihozápadně od jednoho z kdysi nejvýznamnějších královských měst proslaveného dolováním stříbra – Kutné Hory. Naše putování začneme tím, že se napojíme na naučnou stezku Cesta husitských hejtmanů, která má pět odpočívadel a patnáct informačních panelů. Více než z poloviny ji provázejí modré či červené turistické značky.

Husitský vojevůdce

Poté, co mineme mlýn Dubina, dojdeme k rybníku Prosík, kde byla u příležitosti 600. výročí bitvy u Malešova odhalena pískovcová socha husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Ta doplnila stávající památník bitvy, která se řadí mezi nejkrvavější střetnutí husitských válek. V těchto místech k ní došlo 7. června 1424. Po boku tehdy již slepého Jana Žižky bojovali Jan Roháč z Dubé a Jan Hvězda z Vícemilic, zatímco na opačné straně stála koalice umírněné kališnické šlechty.

Socha Jana Žižky z Trocnova
zizka

Po 2,5 kilometru se dostaneme ke zřícenině hradu Sion, který byl útočištěm právě Jana Roháče z Dubé. Jeho odboj proti císaři Zikmundovi skončil po krátkém boji 6. září roku 1437 zničením hradu a Roháčovou popravou o tři dny později, což jsou skutečnosti známé mimo jiné z prvního československého barevného filmu, který natočil v roce 1947 režisér Vladimír Borský.

Trasa měří 15 kilometrů.
mapa

Po lánu polností

Ze zříceniny sestoupíme do údolí řeky Vrchlice k pískovcovému reliéfu Jana Roháče z Dubé, který v roce 1940 zhotovil sochař Jan Vávra z Hořic. Přijdeme na okraj obce Polánka, jejíž název pochází ze skutečnosti, že první osadníci dostali od vrchnosti každý „po lánu“ polností, a naučná stezka nás následně dovede do Malešova.

Reliéf Jana Roháče z Dubé
Rohac

Zdejší tvrz vznikla někdy ve 14. století, pravděpodobně když byla majitelem Malešova bohatá měšťanská rodina Ruthardů z Kutné Hory. Za následujícího vlastníka, který byl odpůrcem husitství, tvrz v listopadu 1421 oblehl se svým vojskem již zmíněný Jan Hvězda z Vícemilic a přinutil jej vzdát se. Od roku 2002 je tvrz v soukromém vlastnictví, prošla nákladnou, ale citlivou rekonstrukcí a přístupná je příležitostně o víkendech a v rámci akcí, kterých zde každoročně probíhá celá řada.

Tvrz Malešov (foto: HessJir – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0)
Malesov

Cíl horolezců

Z Malešova pokračujeme k Velkému rybníku, jehož ozdobou jsou vysoké skalní stěny. Ty se staly spolu s několika dalšími skalními terény v okolí oblíbeným cílem horolezců. Cesta klikatící se podél řeky Vrchlice postupně míjí několik vodních mlýnů, z nichž dva se dochovaly v podobě monumentálních ruin, zatímco jiné slouží jako rekreační objekty.

Ruiny jednoho z mlýnů
mlyn

Kutnohorské památky

Na okraji Kutné Hory přejdeme po mostě na pravý břeh Vrchlice a podél kolejí lokálky se upraveným parkem blížíme k centru Kutné Hory. Mezi stromy se nám nabízejí nevšední pohledy na známé kutnohorské památky, jako je chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr a kostel sv. Jakuba. Do centra je to jen pár stovek metrů, a tak záleží jen na tom, kolik máme času na alespoň zběžnou prohlídku města, které letos slaví 30 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO.

Pohled na chrám svaté Barbory z trati
Barbora

Pokud si cestu chceme zkrátit a do centra města se přiblížit vlakem, můžeme se vydat po žluté na železniční stanici Kutná Hora-Vrchlice.

Text a foto (není-li uvedeno jinak): Jaroslav Vála