Příjemné přítmí a desítky černobílých fotografií, které vás vtáhnou do surové atmosféry Ostravy v průběhu posledních desetiletí. To nabízí výstava Neklidné oko, která představuje známá i dosud nikdy nevystavená díla fotografa Viktora Koláře. Do 22. února 2026 ji ve Fragment Gallery v pražském Karlíně pořádá organizace Czech Photo.
„Viktor Kolář patří mezi naše nejlepší dokumentární fotografy. Vždycky si dokáže počkat na vhodný okamžik, kdy zmáčknout spoušť. Má cit na to poznat, že nějaký zajímavý výjev může nastat. Pak ho zachytí. Fotografie tak působí nenuceně. Lidé na fotkách jako by si ho nevšímali, a tak se z nich stávají herci všedního života,“ uvádí do děje kurátor výstavy Dan Materna.
Ostrava je Kolářovým celoživotním tématem. Nejstarší snímky pochází z 60. let 20. století, nejnovější vznikly po roce 2000. Tvoří tak časový průřez a zachycují dnes už mizející svět. Komíny, z nichž se valí hustý dým, horníci po šichtě ještě umazaní od uhlí. To je něco, co v dnešní Ostravě už neuvidíme. Průmyslové podniky přijímají ekologická opatření na ochranu ovzduší i celého životního prostředí, hornictví a těžba uhlí už zcela odchází do historie. Místo toho je dnes běžný pohled například na nákupní vozíky v supermarketu. I ty mají na výstavě své místo…
„Schválně k nám přijíždí lidé z Ostravy a jsou nadšení. Je to pro ně i trochu nostalgie, vzpomínka na místa, která znali, a dnes už vypadají jinak,“ oceňuje kurátor.
Příběh za každou fotkou
Kurátor Dan Materna zdůrazňuje, že se nedíváme na přetisky snímků, ale na originální fotografie, zvětšeniny, vzniklé na fotografickém papíře po vyvolání filmu. V době digitálních fotografií už skoro něco nepředstavitelného. I to umocňuje atmosféru, kterou výstava má. Každá fotografie nutí k přemýšlení a k emocím.
Často se za nimi skrývá nějaký příběh. Například obraz se seřazenými tramvajemi a davem lidí směřujícím od fotografa. Nejde o dopravní zácpu, jak by se zprvu mohlo zdát, ale o tramvaje, které v roce 1974 dovezly účastníky oslav Prvního máje. Na snímku nás zaujme i muž v popředí, který jde opačným směrem než dav – k fotografovi. „Tohle je docela úsměvné. Jedná o příslušníka StB, který jde zjistit, proč Viktor Kolář scénu fotografuje,“ prozrazuje Dan Materna.
Zajímavou atmosféru má i snímek dětí, které se učí provádět akrobatické kousky na koních. A těžko poznat, jestli se tak děje ve stáji, nebo v tovární hale…
Viktor KolářNarodil se 7. září 1941 v Ostravě do rodiny fotografa a filmaře. Už od dětství se zajímal o fotografii, koncem padesátých let působil v průmyslovém Fotoklubu ve Vítkovických železárnách. V letech 1960–1964 studoval na Pedagogickém institutu v Ostravě a už roku 1964 uspořádal svou první autorskou výstavu. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval do Kanady. Začínal jako dělník, pracoval ve fotografických laboratořích v Torontu a později, i díky stipendijní podpoře, dokumentoval například nákupní centra v Montrealu. V roce 1973 se vrátil do tehdejšího Československa, kde však kvůli své emigrantské minulosti čelil zákazům a omezování. Pracoval jako dělník v Nové huti i jako jevištní technik. Zároveň v této době vytvořil řadu svých nejsilnějších snímků. Teprve od roku 1985 se mohl naplno věnovat fotografii ve svobodném povolání. Po roce 1989 začal vyučovat dokumentární fotografii na FAMU, kde se v roce 2005 stal profesorem. Viktor Kolář publikoval řadu obrazových publikací a jeho tvorba je zastoupena ve významných světových institucích, například v Moravské galerii v Brně, ve Victoria and Albert Museum v Londýně nebo v pařížském Maison Européenne de la Photographie. V roce 1991 se stal držitelem prestižní Mother Jones International Photography Award a v roce 2010 byl zvolen Osobností české fotografie. |
Odcházet s emocionálním zážitkem
Kromě zarámovaných fotografií běží na velkých obrazovkách, takzvaných framech, i další snímky a promítá se také dokumentární film České televize o Viktoru Kolářovi. A co by si podle Dana Materny měli návštěvníci z výstavy odnést? „Silný emocionální zážitek,“ shrnuje stručně, ale naprosto výstižně.
| Pozvánku na výstavu najdete i na portále Vlakem na výlet. | ||
Autor: Daniel Mrázek
Datum publikace:
