Ve Slavkově si popovídáte s Napoleonem. Doslova!

Zatoužili jste někdy promluvit si s historickou osobností? Na zámku ve Slavkově u Brna si přání splníte s mužem, který místo proslavil jedním z největších vojenských střetnutí v evropských dějinách. V nové stálé expozici znovu ožívá Napoleon Bonaparte i další lidé spojení s tzv. bitvou tří císařů. Vychutnají si ji nejen milovníci historie, ale také fanoušci moderních technologií.

Expozici Slavkov a Evropa v období napoleonských válek najdeme v prostorách někdejší zámecké konírny a své první návštěvníky přivítala letos v květnu. „Pro naše město nová expozice znamená návrat na turistickou mapu významných napoleonských míst v celé Evropě. V minulých letech jsme žádné významné a atraktivní lákadlo neměli. Jsme proto rádi, že jsme mohli využít spolupráci s evropskými fondy a díky nim expozici připravit. Oceňujeme také, že se do příprav zapojili přední čeští historici, a věříme, že expozice bude velkým lákadlem jak pro české, tak zahraniční turisty,“ prozrazuje motivaci mluvčí města Slavkov Veronika Slámová. 

Expozice je doslova napěchovaná moderními technologiemi a interaktivními prvky. Hned u vchodu nás zaujme trojice černých zarámovaných obrazů. Stačí ale stisknout tlačítko a na prostředním obraze se objeví postava vojáka. „To je Vincenc Kučera z nedalekých Heršpic. Jedná se o autentickou postavu, kterou jsme dohledali v archivu. Bylo mu dvacet dva let, když se bitvy u Slavkova na straně Rakouska zúčastnil. V bitvě utrpěl těžká zranění, kterým o několik dní později ve své rodné obci podlehl,“ vysvětluje spoluautor expozice Martin Rája. „Voják Vincenc Kučera je jakýmsi průvodcem po výstavě. Slavnou bitvu jsme nechtěli prezentovat jen jako velké vítězství Napoleona a jeho armády, ale chceme ji přiblížit tak, jak ji vnímal prostý voják a také obyvatelé zdejších vesnic. Pro ně to nebyla slavná bitva, ale obrovské neštěstí,“ doplňuje. Obraz je namodelovaný umělou inteligencí, spoluautor expozice ale zdůrazňuje, že při tvorbě kladli velký důraz na historickou přesnost. Reálnou podobu Vincence Kučery sice neznáme, ale uniforma, kterou má na sobě, zcela odpovídá poznatkům, které o tehdejší vojenské výstroji známe. Návštěvníci si mohou zvolit i jazyk, kterým má voják mluvit. Kromě češtiny je k dispozici i angličtina, němčina a francouzština. 

Spojení historického a moderního

Poté, co Vincence Kučeru na obrazech vystřídají tři císaři, kteří svedou fiktivní rozhovor před bitvou, přejdeme do vedlejší místnosti s velkou obrazovkou a mapou naproti ní. „Tady máme znázorněné, kde se bojovalo. Všimněte si, jak velká rozloha to byla,“ zdůrazňuje Martin Rája. Mapa některá místa zvýrazňuje. Stačí se jich dotknout prstem, a na obrazovce se o místě dozvíme více. Vidíme ho ze současných dronových záběrů, zároveň Vincenc Kučera prozradí, co se tam událo. Osobně volím Mohylu míru.

Vrátíme se ke vchodu, projdeme turniketem a vstoupíme do obrazárny. Alespoň tak místnost vypadá. „Jsme jakoby v paláci císaře Napoleona a věnujeme se tu jeho osobě a rodině. Napoleon je dodnes velmi vyhledávanou a známou osobností, přesto hodně lidí o něm netuší nic moc bližšího. Lidé ví, že existoval, že to byl vojevůdce, francouzský panovník, ale další informace neznají. Proto jsme se rozhodli tu představit nejen jeho, ale i jeho rodinu.“ Velkou radost Martin Rája má, že se do sbírek zámku podařilo získat originály dvou dopisů, které napsaly obě Napoleonovy manželky Josefína a Marie Luisa. Vidíme je ve vitrínách společně s předměty z Napoleonovy doby. Zcela nenásilně se tu historické artefakty setkávají s technologií 21. století…

Co řekl Napoleon

Pozornost pak zaměřuji na zarámovaný obraz Napoleona. „Je to reprodukce obrazu, na němž malíř Andrea Appiani Napoleona ztvárnil jako italského krále. Je to jedno z našich největších lákadel. Kolegům z Capacity Expo se pomocí umělé inteligence podařilo obraz rozpohybovat. A nejen to. Pokud sem ke čtečce přiložíte QR kód ze vstupenky a zvednete sluchátko, s Napoleonem se přímo spojíte. Můžete se ho zeptat, na co jen chcete,“ vybízí mě spoluautor výstavy. 

Zkusím to. Napoleon se na mě nejdříve přísně podívá a vyjádří údiv, jak se někdo odvažuje k němu jen tak přijít a oslovit ho. Nakonec ale svolí, že mu můžu položit otázku. Rozhodnu se nijak nevybočovat z tématu expozice a zeptám se ho na jeho pocity před bitvou. „Před bitvou cítím směsici klidu a soustředění. Každý voják ví, co má dělat. Věřím ve své muže a naši taktiku. Nepřítel nás podceňuje. To je naše výhoda. Vítězství je na dosah,“ odpovídá mi Napoleon se sebevědomím sobě vlastním.

Na dalším obraze je Napoleon vyobrazen se svou rodinou, zejména s malým synem Napoleonem II. Jde o obraz Alexandra Menjauda – a opět stačí stisknout tlačítko a obraz se rozpohybuje. A nejen to. Před našima očima se odehraje krátký film vyprávějící o okolnostech vzniku obrazu.

Pravé Napoleonovy předměty

Expozice pokračuje v další místnosti. Na první pohled je poznat, že bývala konírnou, stále tu jsou oka na přivázání koní i žlaby, ze kterých se koně krmili. I tady pokračují interaktivní prvky. Protože jich je opravdu hodně, jsou vybaveny sluchátky – aby se zvuky nemíchaly v prostoru. Velmi cenná je tu speciálně klimatizovaná vitrína. Až do konce roku v ní návštěvníci uvidí zapůjčené předměty, které prokazatelně Napoleonovi patřily nebo s ním jsou úzce spojeny. „Pro nás je důležitý hlavně tento cestovní necesér, tedy kufřík s věcmi denní potřeby. Napoleon ho použil ráno v den bitvy u Slavkova. Je tu i puška, šavle, symbolický klíč Napoleonova komorníka či kovový orel, který se nasazoval na žerď praporu a pro každou vojenskou jednotku byl nejcennějším symbolem,“ ukazuje kurátor. Předměty zapůjčila pařížská organizace Fondation Napoléon a v Česku jsou vystaveny vůbec poprvé. 

Na konci sálu se opět můžeme podívat na film, který přiblíží průběh bitvy – zase očima Vincence Kučery. Nejde jen o film na obrazovce. Před ní se rozprostírá reliéf krajiny, na který se promítá pohyb vojsk. Při výjimečných příležitostech se pouští i umělá mlha, která krajinu zahalí přesně tak, jak tomu osudného 2. prosince 1805 skutečně bylo (a co také Napoleonovi pomohlo k vítězství). 

Nejdřív vzdělání, pak herna

Expozice pokračuje o patro níže. Jdeme po točitém schodišti, ale tvůrci expozice mysleli i na hendikepované, kteří využijí výtah. Zatímco vrchní patro bylo hodně naučné, v přízemí si odpočineme a všechny nabité vědomosti zužitkujeme. Pro děti (ale i hravé dospělé) je tu několik her. Třeba si zkusí střelit maketou historické pušky na terč. 

Během procházky výstavou návštěvníci mohou ve speciální mobilní aplikaci sbírat body za správně zodpovězené otázky – a body se jim nakonec budou hodit v interaktivní hře, ve které se utkají buď s dalším návštěvníkem výstavy, nebo s počítačem. Za zhlédnutí rozhodně stojí i krátké filmy, například večerníčkově zpracované vyprávění o Napoleonově dětství. Snímek zachycuje mimo jiné, jak už jako dítě Napoleon projevil své taktické myšlení při sněhové bitvě.

V expozici si každý přijde své. Erudovaní návštěvníci proniknou do odborných podrobností, ale zabaví se tu i rodiny s malými dětmi. Dorazíte bez problémů vlakem, zámek je od nádraží vzdálený asi kilometr a půl a vede k němu pohodlná cesta přes město.

www.zamek-slavkov.cz