Na prvním nástupišti pražského hlavního nádraží stojí skupinka výletníků připravená nastoupit do vlaku. Při bližším pohledu poznáváme známé herecké tváře – Kryštof Hádek, Stanislav Majer, Lukáš Hejlík, ke kterým přibíhá Petr Vaněk. U sebe mají děti a kolem prochází cestující. Aspoň takový dojem získá nezaujatý pozorovatel. Že je něco jinak, by poznal hned, jakmile by se chtěl na scénu podívat příliš zblízka.
V tu chvíli by ho totiž zastavila ostraha a upozornila ho, že se tu právě natáčí film. Jmenuje se Expedice Galejník a vypráví o partě tatínků, která vezme své děti do Beskyd. Natáčení probíhalo od května do června a zahrály si v něm i vlaky Českých drah.
Na place se jednu květnovou sobotu setkávám s producentem filmu Ondřejem Zimou ze společnosti Evolution Films. Upozorňuje mě, že pokud běží kamery, musíme stát v dostatečné vzdálenosti od scény a nesmíme ani muknout. Filmařské mikrofony jsou totiž velmi citlivé a tvůrci potřebují zachytit jen ty zvuky, které do filmu skutečně patří.
Všechno tu musí působit naprosto věrně. Divák musí ve filmu vidět to, co sám důvěrně zná.
Ondřej Zima, producent filmu
Promluvit můžeme teprve tehdy, kdy se ve vysílačce ozve, že scéna skončila. „Možná vám to tu přijde jako mumraj lidí, ale každý člen štábu tu má své místo. A to ani nevidíme všechny. Další náš kolega – asistent produkce – sedí na dispečinku stanice. Od prvního asistenta režie dostává vysílačkou signál, která scéna se zrovna bude natáčet. Požádá tedy pracovníky Správy železnic, aby na chvíli vynechali skutečné hlášení staničního rozhlasu, a pokud je to ve scénáři, aby pustili oznámení ohlašující náš filmový vlak,“ dozvídám se od producenta a všímám si, že na odjezdové tabuli svítí vlak směr Valašské Meziříčí. Vypadá to naprosto reálně, jen ten čas je poněkud zvláštní. Ačkoli je odpoledne, vlak má odjíždět někdy po deváté hodině dopoledne. „Všechno tu musí působit naprosto věrně. Divák musí ve filmu vidět to, co sám důvěrně zná.“ Protože se tento vlak objevuje na všech odjezdových tabulích, říkám si, co si asi myslí běžní cestující…
Psali jsme:Rande, svatba nebo teambuilding? Klidně ve vlaku! |
Každý záběr několikrát
Natáčení každé repliky, záběr, trvá jen krátce. Mimo jiné pro to, že cestující potřebují slyšet hlášení o skutečných vlacích. Jakmile natáčení záběru skončí, asistent produkce opět předá signál na dispečink stanice, že teď může vše fungovat normálně, jako by se zde nic mimořádného neodehrávalo.
Vlastně ani nespočítám, kolikrát se musíme ztišit a pozorovat přibíhajícího Petra Vaňka alias Šimona, který odpovídá na vyčítavou otázku „Kde jsi?“. Ve stanu vedle nástupiště vše na dvou obrazovkách bedlivě sleduje režisérka Zuzana Marianková. Tentýž obraz, i když o dost zmenšený, mi Ondřej Zima ukazuje i na svém mobilním telefonu. „Takto můžu záběry sledovat odkudkoli. Každý záběr točíme tak čtyřikrát pětkrát, ale záleží na podmínkách. Opakovanému natáčení se nevyhnul ani záběr příjezdu vlaku, ten jsme točili asi šestkrát,“ vysvětluje.
Koho můžeme potkat na placeHerci – bez nic by nebylo co točit Komparzisté – bez nich by scéna působila prázdně Režisér – pro natáčení a tvorbu filmu nejdůležitější role, určuje, co se bude dít a jak film vyzní Producent – zaštiťuje natáčení po autorské, organizační i finanční stránce 1. asistent režie – u něj se sbíhají všechny informace předávané přes vysílačky, udílí pokyny všem členům štábu, ví, kdy rozjet nebo zastavit kterou akci Kameraman – díky kompozici záběru si divák odnese přesně to, co má LockUp – hlídá, aby na plac nevešel někdo nepovolaný Produkční – ručí za to, že všichni budou včas na správném místě a budou mít zajištěné vše potřebné (třeba přistavený vlak na nástupišti) a mnoho a mnoho dalších… |
Tím se dostáváme k tomu, že další člen filmového štábu s vysílačkou sedí na stanovišti strojvedoucího. To už je pořádně koordinovaná práce. Nesmíme zapomínat, že stále jsme na nádraží s běžným provozem. Posun vlaku tedy musí vždy povolit dispečink Správy železnic. Povolení k jízdě tak strojvedoucí dostává jak od návěstidel, tak pomocí vysílačky od filmového štábu.
Vlak místo kamionů
Vlak Českých drah v Expedici Galejník neplní jen „hereckou“ roli. „Vlak je pro nás velkým pomocníkem. Jak skončíme natáčení tady na hlavním nádraží v Praze, přesuneme se všichni do vagonů a budeme natáčet i během jízdy do Valašského Meziříčí. A když říkáme všichni, tak tím myslím opravdu všichni. Do vlaku totiž nastoupí celý náš filmový štáb se vším vybavením. Nemusíme ho tedy skládat do kamionů, ale převezeme ho vlakem, který tak jako tak kvůli nám jede. Je to náš příspěvek k ekologii při produkci filmu,“ říká Ondřej Zima.
Do vlaku totiž nastoupí celý náš filmový štáb se vším vybavením. Nemusíme ho tedy skládat do kamionů, ale převezeme ho vlakem, který tak jako tak kvůli nám jede. Je to náš příspěvek k ekologii při produkci filmu.
Ondřej Zima, producent filmu
Není to poprvé, co společnost Evolution Films spolupracuje s Českými drahami. „Spolupráce s Českými drahami se nám osvědčila. Vlaky máme rádi a těší nás, když můžeme přispět k podpoře železniční dopravy. Konkrétně v případě Expedice Galejník jsme jednání o spolupráci zahájili asi před tři čtvrtě rokem. Zástupcům Českých drah jsme představili film, scénář i herecké obsazení. Film má k vlakům blízko a železnice do jeho příběhu přirozeně zapadá, takže jsme se poměrně rychle dohodli na spolupráci a doladili vhodný termín natáčení. To, že jsme tady, je výsledek,“ pochvaluje si další producentka filmu Silvie Michajlova.
Expedice GalejníkRodinná filmová komedie o putování čtyř tatínků, jejich šesti dětí a jednoho starého mládence po Beskydech Scénář: Jan Biggles Hanzlík, Zuzana Marianková Režie: Zuzana Marianková Hrají: Kryštof Hádek, Petr Vaněk, Lukáš Hejlík, Jan Révai, Stanislav Majer, Tomáš Maštalír a Gabriela Marcinková a další |
Spokojenost se spoluprací ale panuje i na straně ČD: „Každé natáčení je pro nás výzvou, jak splnit představy filmařů, a přitom nenarušit pravidelnou železniční dopravu. Je to hledání možností a někdy i kompromisů a tady nám spolupráce s filmaři fungovala na jedničku. Poděkování patří i kolegům ze Správy železnic, kteří umožnili natáčení i v tak vytížené stanici, jako je Praha hlavní nádraží,“ kladně hodnotí Jan Bystřický, který má v ČD na starosti komerční spolupráce, zvláště pak právě filmy. „Každá taková spolupráce je hodně náročná na organizaci, proto si partnery pečlivě vybíráme. Určitě je to ale příležitost, jak posílit dobré jméno naší společnosti, a tak spolupráci s filmaři vítáme a rádi jim v rámci možností vycházíme vstříc,“ přidává se vedoucí marketingu Radka Vlažná.
Psali jsme:Zájem o železniční dědictví vypukl před půl stoletím ČD Night: Zažijte hotel na kolejích Vlakem, zimou a pády ke štěstí. Aneb jak jsme objevili ČD Bike |
Hodiny a hodiny materiálu a střihu
Natáčení filmu se v následně přesunulo do Beskyd. Ve Frenštátu pod Radhoštěm a Novém Hrozenkově si opět „zahrály“ i naše vlaky, tentokrát malé lokálky.
Expedice Galejník v číslech4 roky od počátku příprav filmu 3 roky tvorba scénáře před 1,5 rokem: výběr hereckých osobností cca 10 měsíců: sestavování štábu 23 natáčecích dní 50 hodin hrubého materiálu 2–3 měsíce střihu 90 minut výsledného filmu Komedii Expedice Galejník uvidí diváci v kinech už v lednu 2027. |
Dvacet tři natáčecích dní skončilo, ale tvůrcům filmu začal největší kus práce. Protože každý den nabrali asi dvě hodiny hrubého materiálu, musí se probrat více než padesáti hodinami nahrávek a vybrat z nich ty nejlepší záběry, aby výsledkem byl film přibližně na hodinu a půl. Jak se jim to povedlo, uvidíme v lednu v kinech.
Psali jsme:Den s našimi profesemi: Nespustit trať z očí Na Čerchlaný Beskyd s výhledem na Tatry Cesta, která baví: pohodlně vlakem z Prahy do Brna i Ostravy |